O trpělivosti

Ona: Stejně mi přijde taková trpělivá. Třeba s ní dělám takové nepříjemné
věci, jako umývání když je hodně pokakaná, nedržím ji zrovna dobře a ona ani
nebrečí, jen tak kouká.
On: Třeba to není trpělivost, jen jí to prostě tak rychle nedojde. Možná
prostě není moc chytrá.
Ona: To si nemyslím.
On: Ale je pravda, že když jí měříme teplotu v zadečku, tak to docela v
pohodě snáší.
Ona: To jí ale možná ani moc nevadí, protože nepozná, že to je něco divného,
jestli jí třeba zrovna neleze hovínko.
On: Jasně, ještě nepozná, že to není hovínko, které zrovna leze dovnitř.

Zážitek z lékárny

"Dobrý den, potřeboval bych něco na rýmu pro kojence. Máme doporučeno od
paní doktorky..."
"..."
"A jak to máme kapat?" - doma jsme totiž vedli diskusi, jak se má správně
kapat do nosu - někde jsem četl, že se má dát jen málo, pak sevřít nosní
dírky a předklonit, aby to všechno neproteklo do krku. A naopak žena myslí,
že je dobré, aby to proteklo až dozadu...
"No musíte opatrně, radši to nechte na ženě, ty malí děti jsou ještě takoví
malí, bude lepší, když to udělá ona."